Vítejte v Nedvězí u Olomouce

Bystročice vs. Nedvězí

V letech 1671-1672 vyvrcholil dlouhý spor mezi vsí Nedvězí a Bystročicemi, při kterém docházelo i k násilnostem, o hranice na pastvinách při potoku Romza. Spor musela řešit až olomoucká kapitula a klášter Hradisko přímo na místě, kde za neuctivou odpověď sedlák Zdražila z Bystročic, dostal několik ran karabáčem od zástupce kapituly, kanovníka Hüttenndorfera. Nakonec došlo ke stanovení hranic a ke smíru.

Nedvězí v dobách napoleonských válek

Před bitvou u Slavkova v roce 1805 za napoleonských válek u Nedvězí tábořili ruští vojáci cara Alexandra I., kteří zde způsobili mnoho škod. Další škody způsobil požár v roce 1807, který zničil 12 domů. Pět větších požárů bylo i v druhé polovině 19.století a na choleru v roce 1866 zemřelo 14 osob.

Průmyslová revoluce a rozvoj podnikání

Roku 1876 byla postavena nová školní budova. V roce 1837 bylo v Nedvězí 41 domů s 239 obyvateli, triviální škola, hospoda a třípatrová sýpka na obilí pro celé kapitulní panství v okolí Olomouce, jako kontribuční záloha.
Sýpku v roce 1884 upravil olomoucký podnikatel J. Knotek na sladovnu, která od roku 1900 jako sladovna Bondy a Freund vyráběla také sladovou kávu a sladové výtažky a byla zrušena v roce 1948.

Ve dvacátých a třicátých letech minulého století se v nedalekém lomu lámal kámen.

Školství v Nedvězí

Od roku 1805 byla v Nedvězí jednotřídní německá obecná škola. V roce 1919 založilo ministerstvo školství menšinovou českou jednotřídní obecnou školu a v roce 1928 českou školu mateřskou.

Politické dění a místní obyvatelé

Po roce 1850 stál v čele obce obecní výbor, který měl před 1.světovou válkou 9 členů. Po vzniku samostatného československého státu byl nucen předat správu obce jmenované správní komisi v čele s vládním komisařem, která řídila obec v letech 1919 – 1923. Teprve v květnu 1923 ji nahradilo zvolené dvanáctičlenné obecní zastupitelstvo.

Od 2.poloviny 19.století žila v obci početně slabá česká menšina. V roce 1900 bylo v obci 56 domů a 340 obyvatel, ještě převážně německých, ale již v roce 1930 při sčítání lidu, bylo v obci 84 domů s 466, převážně českými obyvateli (256 Čechů, 205 Němců, 5 ostatní). Nedvězí se tak stalo českou obcí se silnou německou menšinou.

Politický život české a německé části obce byl oddělen a roztříštěn do mnoha stran. Česká menšina stavěla ve dvacátých letech jednotnou kandidátku, mezi německými voliči měly nejsilnější vliv německá sociální demokracie a německá agrární strana (Bund der Landwirte).

V roce 1931 získali Češi převahu v obecním zastupitelstvu a byl zvolen první český starosta Nedvězí.

2. světová válka

Do německých rukou se správa obce vrátila v letech 1939 – 1945. Nedvězí bylo osvobozeno 8.5. 1945 a od 11.5. 1945 převzal řízení obce místní národní výbor.

Poválečný vývoj

Při poválečném odsunu v roce 1946 muselo obec opustit 104 německých občanů, které částečně nahradili čeští osídlenci.